Year: 2017

Článek květinový….aneb pár tipů co dát v říjnu do vázy.

Taky máte někdy pocit, že píšete článek, který je totálně o… ničem a malujete vázu s kytkou… taky o ničem, a možná ještě navrch kýč, ale hrozně vás to baví? Takže ano, musela jsem… 🙂 Aspoň vám mohu doporučit, které kytky nejlíp vydrží!

Kytice vydržela hezkých pět dní a myslím, že ještě po víkendovém probrání tam něco zbyde. Takže hledejte se mnou: astry, růže, slunečnice, měsíček, hrachor. Nejmenší výdrž měly měsíčky a plná fialová astra, největší držák je astra obyčejná, fialová a růže, které postupně rozkvetly (nyní ve fázi opadávání).

Toť asi vše k tomuto konservativnímu článku plném romanticky kýčovitých kytek ve váze. V létě bych se s nimi asi nekreslila, ale před zimou si jich člověk tak nějak víc váží…

Ale konec “kýčtiček”, Halloween se blíží…

P. S. K tomu podzimu ještě trochu fashionbloginismu! Nejlepší podzimní šaty! (které nevidíte, protože nemám lepší fotku – ale o to hezčí budou ve vašich představách). Manžel říká, že v nich vypadám usedle. Nejspíš má ten pocit kvůli tomu, že jsou delší a výstřih mají na zádech 🙂 Tmavé, hedvábné s úzkým pasem ve stylu třicátých let ♡.

Ten klavír, parkety, koberec a porcelán s růžičkami k tomu dost sedí. Akorát by to chtělo probourat víc oken.

Fialové Astry ve žluto – oranžovo – zelené mlze

Nejkrásnější, nejvýraznější a nejsvítivější kytka podzimu – fialové mini astry, kvetoucí různě po zahrádkách, parcích i ve volné přírodě. Ty obyčejnější, s tenkými okvětními lístky, vydrží ve váze hezky dlouho.

P.s. Ta dopravní značka a divnostrom u chrámu sv. Víta fakt jsou (viděno z tramvaje mezi Pohořelcem s Hradem). Nestačila jsem to ani vyfotit, tak pro představu alespoň dvě jiné fotky z archivu.

 

Mimochodem, ta fialová se žlutou na podzim – fascinuje mě, jak ta příroda ví i bez tabulek, že 🙂

https://blog.teegrasp.com

Jasně, svítivě oranžové listy, které prosvítají na pozadí blankytně modrého nebe. 

Šklíba na cestách, fotomontáž

Často čtu na blozích a v časopisech články na téma 10 věcí, co se mi líbí na podzimu. Tak jsem tak přemýšlela, že taky něco napíšu. Jenže – co, abych se neopakovala?  (pro zájemce: svíčky, deka, čtení, filmy, teplé nápoje v hezkých hrnečcích, listí, kaštany, tulení, večeře v útulných restauracích, teplá vana. )

Přemýšlela jsem, proč je to tak oblíbené téma a došla k tomu, že nejspíš proto, že podzim vlastně lidi zas tak moc rádi nemají… aby si člověk aspoň připomenul, že fajn věcí je tu dost. Jako malá jsem podzim neměla ráda.  Obzvlášť jsem coby děcko nemohla pochopit, proč má být podzim barevný, když to co na stromech mění barvu, je sice hezké, to ano, ale jsou to přece jen uschlé padající listy, které zatím sice červenají, ale chvíli zhnědnou a upadnou. Ale jak je člověk starší a smíří se s tím, že je prostě venku brzo tma a zima, že člověk je častěji nemocný a že se to všechno zvládne líp, když taky zpomalíme, zapálíme si tu svíčku a vyřešíme si věci, na které jaro nemyslelo a v létě nebyl čas, hned je to s tím podzimem lepší. A barevný ho nakonec vidím taky. Ohromně. Tak moc, že si to zaslouží víc obrázků, než jen jeden….

Tenhle týden jsem nakreslila první obrázek toho, co se mi z BAREVNÉHO podzimu vizuálně nejvíc líbí

Ptáček v koruně stromu, 2017 akryl, A4

Svítivě oranžové listy, které prosvítají na pozadí blankytně modrého nebe. Oranžová, bledě modrá a stále ještě trochu zelené, dlouhé stíny a tmavé větve, které už si prořezávají cestu na zimu, všecko prosvětlené nízkým sluníčkem.

….. a bude toho víc. Ta oranžová je na podzim vážně fajn