Jo, sníh, to je moje láska od malička…
A těch vzpomínek! Třeba jak mi jako malé zapadl do sněhu můj první kindervajíčkovský hrošík, s mámou jsme šly vzápětí do krámku pro nové vajíčko a – světe div se, byl tam ten samý! To se mi stalo poprvé a naposledy. Tehdy byl asi poměr hezkých hraček a skutečných blbostí k vyhození v kindervejcích opačný než dnes.
Nebo jak jsem ve sněhu ztratila střevíčky k nové bárbíně. Byla sice bruneta (naštěstí, jinak by tam asi zahučely asi nejen boty), ale nevěsta, celá v bílém a ty botky to zkrátka odnesly. Červené by se, pravda, asi hledaly líp…
Sáňkování, koulování… ale nejraději jsem se tím sněhem jen brodila a procházela.
Dalo by se nadneseně pravit, že dokud jsem neobjevila sjezdové lyžování, byl můj vztah ke sněhu čistě platonický.
Po pár letech sjíždění alpských i nealpských svahů, kdy mi sníh sloužil jako sportovní plocha, jsem si letos osvěžila svou dřívější nesjezdovou platonickou lásku ke sněhu a vyrazila na dvě odpoledne do hor bez lyží. Se skicákem. Není snad platonická láska nejlepší inspirací velkých umělců?
Ano, chvíli mě svrběly dlaně před půjčovnou lyží a u stánků s 50% slevou na bundy a soupravy, ale vidina toho, že si před plánovanou operací břicha zlomím ještě nohu, mě držela zpátky. Protože co nechcete se přesně stane a to je jasný, že by se to stalo!
A tak chodíte mezi lyžaři, běžkaři a sjezdovkami se skicákem přírodou, turistickými stezkami, kocháte se, skicujete… Vodu a štětce vymejváte sněhem, sedíte na bobku ve sněhu a tajně doufáte, že si ostatní nemyslí, že tam jako chcete čůrat nebo něco horšího.
Když vylejváte kelímek s vodou špinavou od barev, snažíte se to jako kočka hezky po sobě zahrabat, a tak vůbec si tam s těma barvama připadáte tak trochu za vola:)
Ale bylo to krásný, to jo! 🙂
Človek by povedal, že po takej detskej smole so snehom sekneš. 😛 Je pekné, že stále udržiavate intenzívny vzťah 🙂
Já sníh moc nemusím, ale tohle je krása. Koukala jsem na tvoje kresby a fakt krásně maluješ! Máš za to můj obdiv 🙂
děkuju 🙂
Moc hezký fotky! Bohužel sníh a zimu ráda nemám, takže se nedokážu s tvojí zamilovaností ztotožnit😁. To ale nevadí, protože na fotky sněhu koukám moc ráda. A taky se mi moc líbí ta tvá malůvka. Klidně bych si jí přípíchla na nástěnku😊.
Ahoj! 🙂
Z tohoto článku je Tvůj pozitivní vztah k zimě krásně vidět! 🙂 Já osobně mám k tomu trošku jiný vztah, protože já jsem typický jarní člověk… 🙂
Měj se krásně a určitě se sem zase někdy stavím!
Aleš z http://www.alesotava.cz
Aleši ahoj!:)
Krásné fotky, moc se mi líbí, že jsi si našla jinou aktivitu. Ale teda zní to velice pěkně, asi v zimě také vyrazím někam malovat… I když, já jako zmrzlík bych to asi dlouho nedala 😀
Milujem sneh ale sme si toho roku moc neuzili kedze napadol a roztopil sa. A tak asi 10 x za celu zimu. Detske radovanky su na nezaplatenie ja osobne si velmi rada spominam na kopec pred blokom obsypany kopou detmi keď sme sa aj styri hodiny blaznili…
Minule som si vyskusala sankovacku ked sme boli v Tatrach a bolo to fakt super. Niekedy mi chyba ta detska bezstarostnost. Teraz mi je stale zima 😂😂😂. Ale k lyziam som si bohuzial vztah nevypestovala. Asi mam strach alebo co. Vzdy som bola viac turisticky typ ako sportovy…
Apropo tie fotky su uzasne, hned by som sa tam aj so synom vydala nech sa vysali a konecne postaví toho snehuliaka o ktorom celu zimu snival…
Úplná zimní pohádka! 🙂 To je obdivuhodné, vyrazit si v zimě se skicákem, musely ti při malování pěkně mrznout ruce. Já mívám problém i jen s foťákem nebo telefonem, když chci zimu zvěčnit. Lyžování i zimní procházky miluji, sněhem zasypaná krajina má úplně jiné kouzlo…
kupodivu mi ruce ani tolik nemrzly (byla to procházka, byla jsem v teple a s sebou termosku s čajem!), jako mi brněly nohy při sezení na bobku. Příště to chce pořádnou rybářskou stoličku, to už budu exot jako vyšitý 😀 Střídala jsem to s turistickými výšlapy, takže člověk byl rád, když si mohl na chvilku “sednout” ke skicáku. Příště teda se pokusím vzít něco na dřepění, protože lavičky se v zimní Peci pod Sněžkou kupodivu nějak mnoho nevyskytují 😀
Ty fotky jsou úžasné!
Na malování moc šikovné ručky nemám, ale takové focení nebo procházka sněhem, to je moje :3
Takové ztracené botky od panenky? Tak to znám až mooc dobře. Hlavně jsem pak celou dobu vysvětlovala, že musíme jít rychle domů, protože panence je zima na nožky :D!!
Nádherné fotky! 🙂