havraní veselka, akryl, A4
V posledních týdnech jsem se zájmem sledovala mojí oblíbenkyni Kateřinu Šedou a její nejnovější projekt Made in Slavutych…
Když jsem četla na FB, že hledá český pár, který by byl ochoten se vzít koncem října v Jurkovičově vile v ukrajinském stylu, s ukrajinskými svatebčany, v krojích, zaujalo mě to velice. Kateřina Šedá je umělkyní, která se zaměřuje na projekty, akce, happeningy, které mají většinou za cíl narušit stereotypy všednosti, především skrze lidi a jejich vztahy mezi sebou, vztahy k místu, atd. Cenu JCH získala za projekt Je to jedno, kdy dokázala přimět obyvatele jedné malé obce, aby si na jeden den “zahráli” hru na to, že všichni budou celý den ve stejnou hodinu dělat stejné věci. Projekt se podařil, a měl velký úspěch. Stejně jako třeba “Bedřichovice nad Temží”, kdy vzala obyvatele malé obce, odvezla je do Londýna a vytvořila tam, v centru města, imaginární vesnici Bedřichovice. Každý občan měl dělat to, co běžně dělá a průvodce prováděl turisty i londýňany “Bedřichovicemi” a ukazoval kostel, samoobsluhu, atd.. Doporučuji pročíst, každý projekt má za sebou nevšední příběh…
Netušila jsem ale, že i česká svatba v ukrajinském stylu je jen “vršek ledovce”. Organizátoři slavutyčského filmového festivalu oslovili Kateřinu Šedou s tím, že by to chtělo něco udělat s návštěvností… od toho vzešel nápad o zapsání Slavutyche do Guinnessovy knihy rekordů. Ale za co? Za skoky z černobylské elektrárny?
Slavutyč byl postaven v 80. letech po havárii v Černobylu, kam úřady přemístily obyvatele Pripjať, které bylo zamořeno radioaktivitou.
Co jsem třeba netušila ani já je to, že ukrajinci potřebují do České republiky vízum… A tak se občané pokusili dostat do Guinessovy knihy rekordů hromadným podáním žádostí o vízum do ČR. Jako odměnu nabídla Kateřina každému stému vylosovanému pozvánku na svatbu v Česko – Ukrajinském stylu!
www.katerinaseda.cz
P. S. … a co se nás týče? Zatím dobrý 😀
