Skřítkové

Mochomůrka červená. Vaří si drogy 😀

Detaily

Popravdě řečeno, až ve chvíli, kdy jsem publikovala tenhle příspěvek, mi došlo, že mohl být na nějaké tříkrálové téma. Ale já to nějak nezaregistrovala, nezpomněla si. Tak jindy:) Napadla mě mochomůrka… nebo se má říkat muchomůrka? (po krátkém UTFG: nojo, ona je to fakt mUchomůrka! )

Wikipedie:

Právě muchomůrka červená dala celému rodu název, neboť byla lidovým prostředkem k zabíjení much (původně muchomorka – od “mořit mouchy”). Klobouk se vymáčel v oslazené vodě nebo oslazeném mléce, případně se namáčel v mléce či vodě a pak posypal cukrem. Mouchy sály z povrchu klobouku sladký roztok i s rozpuštěnými jedy a došlo k jejich omámení, případně úplnému usmrcení.

Zkoušet to nebudu…

Taky jsem si malovala sníh, a zatím tedy nic moc. Teploty kolem deseti stupňů jsou v lednu docela zvláštní… Na oknech i pod lustrem mám vločky aspoň z papíru a sundavat je tedy ještě nebudu… ani stromeček ještě ne. Loni jsme chtěli mít světýlka na stromečku (a tudíž celý stromeček) doma co nejdéle, protože malá světýlka dělaly příjemnou intimní atmosféru, takže ho v lednu P. odzdobil, odjehličil a zredukoval a měli jsme asi až do března hipsta-lampičku!

Letos ho teda sundáme celý 😀 Hlavně jsme si do okna dali hvězdu a svítí dost. Ráda se koukám jen tak do tmy, zapálím si na stole svíčky a pozoruju ten plamen. Nebo žárovičky. Je to tak útulné…

…no jo, hlavně při sledování Harryho Pottera 😀

Novoroční noční vesnička

Vánoce na blátě jsem vyignorovala a zasněženou vesničku si aspoň nakreslila

Nový rok je sice jenom číslo v kalendáři, ale jestli je na něm něco božského, tak je to těch deset dní volna předtím. Díky tomu se člověk cítí po Novém roce konečně plný energie a po lenošení a pojídání cukroví plný odhodlání k plnění nejrůznějších předsevzetí. Většinou jsem totiž před Vánoci pokaždé unavená, nastydlá, bez energie. A symbolický rituál vstupu do něčeho nového je nejlepší po řádném odpočinku. Předsevzetí žádné nemám, jestli jsem si něco uvědomila, tak to, že plánování plodí jen frustrace 🙂 Když člověk nic nečeká, může být jedině příjemně překvapen. Teda jedno předsevzetí mám, nepřestat psát na blog – potažmo tedy nepřestat kreslit a v roce 18 toho nakreslit tolik, že z toho ani nepůjde udělat rozumná koláž nebo přehled 🙂 . Nebo radši ne. Klidně míň, ale aby to za něco stálo. Nebo ne, radši jsem nic neřekla. Aby to, za co to bude stát, nezačínalo náhodou na písmeno H 😀

Vidíte, takhle to s předsevzetími dopadne vždycky.

vesnička, detail 31.12.2017

A protože rituály a tradice lidstvo potřebuje, tak symbolické shrnutí i tady, neuškodí…

V uplynulém roce jsem nakreslila 28 obrázků, které stálo za to ukázat tady na blogu. Postovala jsem jen ilustrace, které byly na formát A4, obrazy a jiné věci vznikaly “mimo” (ačkoliv něco jsem na blog stihla také vyvěsit, myslím, že u plenérového příspěvku). Zatím jsem ukotvená na 1 příspěvku týdně. Přijde mi to dost akorát na to, abych tím moc neprudila a zároveň aby byla zachována nějaká pravidelnost. Moc mě těší, že se to zatím daří.

Tady je shrnutí všech prezentovaných obrázků tohoto roku… jak to vlastně všechno začalo…

Chaloupky z úvodu tohoto příspěvku jsou posledním obrázkem roku 2017. Sestupně následovaly :

prosinec ↑

prosinec ↑

listopad ↑

listopad↑

říjen ↑

říjen ↑

září ↑ a ilustrace

září ↑

srpen ↑

červenec a srpen (obrazy nepočítám) ↑ a první články na blogu

červen ↑

duben a květen ↑

únor a březen ↑

leden ↑

Tak to by byl novoroční shrnující a rekapitulující článek… Letos to bude mazec, ale věřím, že to půjde. Čísla nečísla, datumy nedatumy, rok 17 nebo 18… jede se prostě,úplně normálně a odpočatě, dál…. 🙂

Jo, a vítěz nejčtenějšího článku tohoto roku? Prosincové : Předvánoce.

…tak šťastný nový rok! 🙂