Obrázek snový, článek vysněný.

To když máte barvy v pozadí tak jemné, že chcete jen vzít obyčejnou tužku… a kreslit, a kreslit, aby se ta jemnost neztratila.

Čekala jsem tedy, že z toho vykřešu něco o dost bláznivějšího, ale – mám nejspíš kontemplativní sny. Žádní dinosauři, stromy s křídlama ani šicí stroj na operačním stole.

Poslední sen, který jsem měla, byl překrásný, zkoušela jsem si na sebe nadýchané šaty z růžového tylu, který se třpytil, s tmavě zeleným živůtkem, šaty, které jsem si před několika měsíci vymyslela do tohohle obrázku

.

ale ve snu byly ještě hezčí. Ta sukně se skládala z mnoha vrstev tylu a čím víc vrstev jsem pod sebou měla, tím ty šaty vypadaly lépe a nadýchaněji. Mělo to být snad na nějakou slavnost, maškarní, či co. Probudila jsem se v dobré náladě a zároveň překvapená – ještě nikdy ( alespoň si to nepamatuju ) se mi nezdálo o nějakém obraze, který bych vytvořila nebo kresbě, kterou bych namalovala. A teď ožilo zrovna jedno z nejhezčích.

Že byl ten sen živý barevný snad ani povídat nemusím. Někde jsem kdysi četla, že barevné sny lidé moc nemívají. Že se jim zdají spíš černobíle. To zas moc nechápu já…

Do které skupiny patříte? A pamatujete si sny?

P.S. A sen o snu?

Docela bych chtěla, aby se mi ve snu podařilo létat, prý je to super zážitek! Zdálo se mi několikrát, že jsem jela na čemsi co bylo hodně vysoké (a z toho měla spíš trochu závrať) a nebo jsem jela na laně na čemsi co vypadalo jako rychlá lanovka, což bylo hodně fajn, ale létání to nebylo 🙂 . Tak třeba se někdy poštěstí!

Mějte se!

Na svých FB stránkách jsem před nedávnem ohlásila takovou hru…

Jednoduchý princip – na pět slov namaluji ilustraci. Slova nakonec byla tato: rodina, rohlík, ryba, kouzelník, princezna.

No a tohle je výsledek 🙂

…a protože je červen, pracovně padám na hubu a ještě jsem se přihlásila na kurz Draw or Die! a mám tu spoustu obrázků, o nichž bych chtěla napsat, tak doufám, že na to v následujících týdnech seberu energii a napíšu. A když ne v následujících týdnech, červenec a srpen to jistí! 🙂

Mějte se krásně!

V malém kulinářském okénku bych dneska ráda sdílela svoji zkušenost s receptem na bezlepkové tiramisu bez mléka – s kokosovým mlékem. Je to podle receptu zde: https://www.proalergiky.cz/vareni/recept/tiramisu-krem-bez-mleka-lepku-a-vajec

Nečekala jsem od toho nic moc, ale výsledek je moc dobrý! Samozřejmě – dezert chutná po kokosu, ale je slaďoučký a neuvěřitelně dobrý – prostě tiramisu.

Má to však pár háčků, které se nikde v receptu nedočtete a které bych ráda zmínila…

1. Kuchyňské katastrofy Kokosové mléko koupíte v plechovkách, před otevřením se má dát do lednice, aby trochu ztuhlo. Ztuhne VELMI. Oddělí se pevná část od kokosové vody, takže abyste předešli cákání všude kolem, až pak budete dlabat ztuhlé kokosové mléko (řekla bych spíš tuk) z plechovky, otočte plechovky dnem vzhůru, bude to praktičtější, vodu pak vylejete a obsah se snadno vydlabe.

2. Chuť Dezert je výborný, ale pozor, VELMI TUČNÝ. Ten kousek, který je tady vyfocený, téměř nejde sníst. Servírujte raději malou porci, tak malou, že se vám bude zdát až symbolicky ochutnávková. Někomu nedělá taková nálož cukru a tuků dobře, já to nevěděla, snědla,mě to moc chutnalo, ale manžel snědl asi tři lžičky a pak už si nedal :). Jakože vůbec. Časem určitě popřemýšlím, jak by se dal tenhle dezert odlehčit a nepoužít mléko, napadla mě šlehačka ve spreji, ta, vyrobená z tuku a nikoli mléka, ale nejsem extra kuchař, abych odhadla zda by to vůbec fungovalo.

Pokud máte nějaký tip na ještě jiné bezmléčné tiramisu, napište mi dolů do komentářů, prosím! 🙂

3. Skupenství Tohle je to nejzvláštnější… a na dezertu asi nejproblematičtější. Pokud znáte kokosové mléko, kokosový olej apod, určitě víte, že rádo mění skupenství z tekutého na pevný i při malé změně teploty. Vidím to na kokosovém oleji, který mám v koupelně na pleť, přes zimu je ve 25 stupních tuhý, v létě (a to si myslím, že je teplota v koupelně pořád stejná), taje a je zcela tekutý.

Kokosové mléko vyndáte z ledničky, a je tuhé. Nejde absolutně rozmixovat. No, vezmete šlehač a šleháte a šleháte, a ono se to jakž takž začne dařit.

TIP: Pokud se vám krémy často srazí, i zde pomáhá univerzální pomoc: do sraženého krému přilít lžíci teplého rozpuštěného másla nebo jakéhokoli jiného tuku, a šlehat dál. Sražený krém se jako zázrakem napraví.

Jenže… máte tedy krásný krém, kterým pokryjete kávou nasáklé piškoty, dáte do ledničky… a co se stane? Z krému se vytvoří ledová krusta ze které by si Pingu mohl doslova vytesat iglú. Pod ní jsou samozřejmě naprosto měkké piškoty. Je třeba nechat dezert chvíli venku “povolit”. Ale ne zas příliš dlouho, jinak nastane tání doby ledové a tiramisu se změní v něco, co dřív možná italský dezert připomínalo.

…tak dobrou, bezmléčnou, chuť a s tímhle výborným dezertem opatrně!:)

a obrázek? Je:)