OVCE

Všude se to teď hemží šeříky, sakurami, magnoliemi a já a) nevím co fotit dřív, b) nevím co kreslit dřív. A protože jsem posledních pět obrázků kreslila pro jednu zatím tajnou zakázku, tak vám ukážu jeden nepublikovaný obrázek z Velikonoc. Kupodivu se k němu ty jarní pomněnky a kvítečky hodí víc, než cibuloviny a sněženky, které na Velikonoce sotva vylezly ven.

….začíná sezona “venku je líp než uvnitř”, a každý týden…Co, každý týden! Pomalu snad každý den kvete něco nového. A co vykvete, to dlouho kvést nevydrží..

A tak budu s kytkami ještě prudit nějakých pár týdnů,než ten bloom boom někdy v půlce června přejde. Čeká vás šeříkový a magnoliový speciál, tak doufám, že už toho nemáte všichni plné zuby. Instagramy jsou přímo zavařené kytkami, šeříky a vším možným! Ale mně to nevadí…. po té dlouhé zimě je to jako balzám na růžovou duši. Říká se, že člověk má nejraději období, ve kterém se narodil. Já tuto teorii potvrzuji.

Nedávno jsem projížděla instagram, který jsem si založila kvůli prezentaci své práce – maleb, kreseb a ilustrací, ale často a ráda sleduji i jiné, lifestylové, nevýtvarné, jiné profily. Když se rozplývám nad krásnými a náročnými kompozicemi třeba z @flatlaytoday, jak krásně umí nafotit obyčejné věci jako hrnek od kávy, kytku…říkám si, že takhle chci umět taky fotit! Jasně, že to není realita! Ale to není ani malování. Vytvořit obojí dá ovšem spoustu práce. A to se cení, ne? 🙂 U maleb teda jo.

Nu, a jak jsem tak projížděla, zastavila jsem se u takových mých oblíbenců, na které se dívám, když mám zrovna růžovou náladu @thedarlings

Krom toho, že rodinka působí mile a pohodově, baví mě jejich fotky zvláštně zatonované do oranžova. Až nedávno mě napadlo zkusit se podívat do historie, s jakými fotkami vlastně začínali…

Tohle je rozdíl 5 let. A důkaz, že když někoho něco baví a když se chce, dá se naučit všechno. Malovat, fotit, aranžovat kompozice, atd. 🙂 Že se zlepšujeme s každým dalším obrazem, fotkou, kilometrem… jen to člověk v tu chvíli asi nevidí.

P.S. pro odpůrce instagramů…. nebuďme OVCE 🙂 ani tak, ani tak.

berme sociální sítě tak, jak slouží, ne tak aby nám vládly.

Berme to tak, že tam každý ukazuje to nejlepší co v sobě má, ať už jsou to hezké fotky, hezká rodina, hezká dovolená a nebo svojí práci, malbu, sportovní výkony… A to je přece super, ne? Protože pak svět na obrazovce sice možná nebude působit reálně, ale někomu třeba pohled na hezkou fotku zlepší náladu a inspiruje ho. A proto tak baví.

Odborníci říkají, že bychom měli vnímání téhle krásy omezovat, protože pak budeme mít mindráky a špatnou náladu “že to nemáme taky a že jsme lůzři”. Jako jo, když to na někoho působí tahle, tak to pak nemá smysl sledovat…

Ale dovedete si představit, že by nikdo nedával na sociální sítě nic hezkého, zajímavého, nic co by nás ohromilo, navnadilo, hecovalo, rozněžňovalo a inspirovalo?

Já jo, ale asi bych ty sociální sítě a fotky nesledovala.

Květy dřív než v květnu

Zasypu to tu úlovky fotografií kvetoucích stromů. Každoroční posedlost, a zajímavý fakt, že mě jeden strom donutí vystoupit od čtyři zastávky dříve, zdržet se o půl hodiny a dojet domů oklikou. Málem bych to letos ani nestihla. Zbyde vůbec na prvního máje ještě nějaký rozkvetlý strom?

Projít se a pokochat se růžovými deštníky obsypanými květy, bzučícími, voňavými. Snad, že tohle období roku trvá tak krátce, je tak omamné a krásné. Někdy si říkám, jestli, kdyby kvetly chodníky a silnice šedivě jen pár týdnů v roce, jestli bychom se na ně tolik těšily a fotili si je stejně jako rozkvetlé třešně.

Krásné je nejen to co má řád a je očím lahodné, ale bývá to často i to, co je vzácné. Třeba když po čtrnácti horkých letních dnech v kuse začne konečně pršet a strhne se pořádná bouřka. Mít ji každý den? To ne. Ale někdy je krásná.

Zatmění je krásné, přitom to není nic než zakrytí jednoho kotouče stínem jiného.

Pravdou je, že (narozdíl od toho asfaltu třeba) květy, ty se musí setsakra předbíhat a snažit, aby přilákaly ty včely a všemožné čmeláky. Tolik voní! Tak krásně vypadají! Až na sebe zase budu stříkat růžový flakonek s vůní, tak si na ty čmeláky vzpomenu.

P.S na magnolie někdy udělám samostatný příspěvek. 🙂

Hezký zbytek pondělí.