K Velikonocům přeji vše nejlepší a posílám jedno Vejce, co šlo na vandr! 🙂

Mějte se hezky!

Konečně! Už je to tady! Venku krásně nasněženo a zítra, 21. 3. , se střední part slunečního kotouče ocitne nad rovníkem, a slunce vstoupí do znamení Berana…

Padlá armáda pryskyřníků a sníh.

Takže, zdraví vás mírně deprimovaný velikonoční zajíček a já. (Všimněte si podoby ve výrazu se zajíčkem. To se totiž musí napřed natrénovat, aby to šlo dobře namalovat).

Jedna rychlovka s meditující chobotnicí. Pravda, vypadá spíš jako bojovná…. ale to vždycky, když udělám chapadla takhle.

Vzpomněla jsem si na známou fotku věšáku “Drunk octopus wanted to fight”, a když jsem si ji vyhledala na google, zjistila jsem, že její sláva se za těch pár let rozvila a že je možné si objednat dokonce i trička nebo hrneček!

A že těch fotografií nejrůznějších věšáků s nápisem Opilá chobotnice se chce prát, je tolik, že už se snad ani nedá zjistit, která byla ta první…

Tuhle barevnou kombinaci mám ráda, už jednou jsem si zkoušela na “asi prvním novomanželském” obrazu, a z toho obrazu teď možná ještě něco časem vznikne… ale nebudu předbíhat.

Venku prší, je to takový ten pravidelný, vytrvalý déšť, a všechno venku už je díky tomu takové svěží a vonící jarem… konečně!

Moje chobotnice má tedy z meditace hlavu jako pátrací balon a vytřeštěné oči, a myslím, že tak nějak podobně bych asi vypadala, kdyby mi někdo řekl teď se uvolni a na nic nemysli.

Cože? na nic..?

Párkrát jsem to zkoušela, třeba před spaním – pro rychlejší usnutí, protože často se mi nechce chodit spát dostatečně včas, jak bych měla. Nejde to. Naopak člověka před spaním napadá všechno možné, co je potřeba zařídit, co by šlo udělat, že se občas zvednu a jdu si to napsat, abych na to ráno nezapomněla.

Ale nemyslet na nic? Jak říkává Dušek ve čtyřech dohodách ” -Okamžitě se uklidni!- je obtížný úkol i pro zkušeného jogína, natož pro malé dítě…”

Když se prý meditace provádí správně (např. celkové závěrečné uvolnění u jógy), tak prý usneme. To je super, ale já usnu nakonec stejně vždycky i bez meditace, tak je to vlastně jedno.

Kreslení může být dobrý relax. Musíte se po celou dobu soustředit na to co děláte, naprosto. Svým způsobem to vlastně plní stejnou funkci, akorát, že člověk se soustředí na práci, takže u toho přemýšlet musí. Takže tak nějak utahaná jsem, ale příjemně. Je to každopádně práce, do které se mi někdy i nechce, ale o tom zas někdy příště.. 🙂