Novoroční noční vesnička

Posted on

Vánoce na blátě jsem vyignorovala a zasněženou vesničku si aspoň nakreslila

Nový rok je sice jenom číslo v kalendáři, ale jestli je na něm něco božského, tak je to těch deset dní volna předtím. Díky tomu se člověk cítí po Novém roce konečně plný energie a po lenošení a pojídání cukroví plný odhodlání k plnění nejrůznějších předsevzetí. Většinou jsem totiž před Vánoci pokaždé unavená, nastydlá, bez energie. A symbolický rituál vstupu do něčeho nového je nejlepší po řádném odpočinku. Předsevzetí žádné nemám, jestli jsem si něco uvědomila, tak to, že plánování plodí jen frustrace 🙂 Když člověk nic nečeká, může být jedině příjemně překvapen. Teda jedno předsevzetí mám, nepřestat psát na blog – potažmo tedy nepřestat kreslit a v roce 18 toho nakreslit tolik, že z toho ani nepůjde udělat rozumná koláž nebo přehled 🙂 . Nebo radši ne. Klidně míň, ale aby to za něco stálo. Nebo ne, radši jsem nic neřekla. Aby to, za co to bude stát, nezačínalo náhodou na písmeno H 😀

Vidíte, takhle to s předsevzetími dopadne vždycky.

vesnička, detail 31.12.2017

A protože rituály a tradice lidstvo potřebuje, tak symbolické shrnutí i tady, neuškodí…

V uplynulém roce jsem nakreslila 28 obrázků, které stálo za to ukázat tady na blogu. Postovala jsem jen ilustrace, které byly na formát A4, obrazy a jiné věci vznikaly “mimo” (ačkoliv něco jsem na blog stihla také vyvěsit, myslím, že u plenérového příspěvku). Zatím jsem ukotvená na 1 příspěvku týdně. Přijde mi to dost akorát na to, abych tím moc neprudila a zároveň aby byla zachována nějaká pravidelnost. Moc mě těší, že se to zatím daří.

Tady je shrnutí všech prezentovaných obrázků tohoto roku… jak to vlastně všechno začalo…

Chaloupky z úvodu tohoto příspěvku jsou posledním obrázkem roku 2017. Sestupně následovaly :

prosinec ↑

prosinec ↑

listopad ↑

listopad↑

říjen ↑

říjen ↑

září ↑ a ilustrace

září ↑

srpen ↑

červenec a srpen (obrazy nepočítám) ↑ a první články na blogu

červen ↑

duben a květen ↑

únor a březen ↑

leden ↑

Tak to by byl novoroční shrnující a rekapitulující článek… Letos to bude mazec, ale věřím, že to půjde. Čísla nečísla, datumy nedatumy, rok 17 nebo 18… jede se prostě,úplně normálně a odpočatě, dál…. 🙂

Jo, a vítěz nejčtenějšího článku tohoto roku? Prosincové : Předvánoce.

…tak šťastný nový rok! 🙂

Praha s A. Gebrianem

Posted on

Než jsem si stihla rozmyslet o čem bude další článek na blogu, pondělní pracovní vycházka se přihlásila o slovo sama… Původně by mě vůbec nenapadlo o tom psát… ale byl to parádní zážitek a nemůžu se nepodělit aspoň prostřednictvím pár fotek…

Přišel s tím vlastně manžel, prý četl na FB, že (slavný architekt, teoretik, kritik a propagátor a především, jak sám říká, fanoušek architektury, jež se zaměřuje především na veřejný prostor, kromě bezvadných pořadů na Streamu Gebrian versus) Adam Gebrian dělá komentované procházky centrem Prahy pro žáky základních škol.

A tak jsem mu napsala, jestli by (mě a osmáky) na nějakou vycházku vzal.

A vzal.

A byla to bomba…

Pokud vás minul výše zmíněný pořad na Streamu, doporučuji! Gebrian vtipně, stručně, výstižně a logicky pojmenovává věci, které my ostatní možná také tak nějak tušíme, možná cítíme, něčeho si naopak ani nevšimneme, neuvědomuje… a ono by se o tom mělo mluvit. O veřejném prostoru, o vkusu, o kvalitní práci, o logice, užitečnosti, praktičnosti, estetice, penězích… Připomínat, komentovat… a dívat se kolem sebe… a děti motivovat. Aby se naučily chodit nejen s hlavou skloněnou, ale i s hlavou v oblacích, chodit i jinam než po vyznačených stezkách, ptát se a objevovat… prostě být.